O nedoceněném povolání
Dnes jsme na rodinné oslavě měli zajímavou konverzaci - o učitelství. Asi víte, že i já chodím na pedagogickou fakultu. Nebyl to můj plán č. 1, ale jsem tam spokojená a to, co studuju, mě baví. Zatím jsem na praxi nesáhla, to ovšem v následujících letech přijde.
Možná jde taky o rodinnou deformaci - učitelů máme v rodině několik. Moji rodiče nejsou vystudovaní učitelé, ale po vysoké škole technického zaměření šli oba učit na 2. stupeň základní školy matematiku a fyziku. Což je ironie, protože tyto předměty mi nikdy moc nešly. Naštěstí už ani jeden z nich neučí. Moje teta, které letos bude 40 let, se rozhodla, že se taky stane učitelkou, ačkoliv má ekonomickou školu, dodělala si pedagogické minimum a v červnu zakončila svůj první školní rok na 2. stupni základní školy jako učitelka matematiky na půl úvazku a příští rok ještě přibírá třídnictví. Další můj vzdálený bratranec studoval na stejné fakultě jako já učitelství matematiky a fyziky a taky učil na 2. stupni. Přešlo ho to a teď se i on věnuje jinému oboru. I přes všechny matikáře se já raději věnuji humanitních oborům.
Na světě existuje nepřeberné množství povolání, přičemž každé má ve společnosti své místo. Od uklízečky na nádraží přes řidiče kamionu až po nejvyššího ředitele v nadnárodní korporaci. Ať už děláte cokoliv, vždycky se najdou nějací lidé (nebo spíš pitomci), kteří mají potřebu se vyjadřovat k vašemu životu. Když se setkáte s někým novým (nebo se starým známým), určitě padne řeč na to, kde pracujete, popřípadě co studujete. Stačí říct určité povolání nebo obor - a nemusí to být jen učitel - a už slyšíte ty poznámky...
,,Ale to si moc nevyděláš, ne?"
,,A co jako děláš celej den, to se dloubeš v nose?"
,,Nojo, vy *** jen sedíte na prdeli a berete velký peníze!"
,,To děláš kvůli těm dlouhým prázdninám, co?"
Nevím, jestli je to trend nebo to tak bylo pořád, ale co je komu do toho? Každý ví nejlíp, proč ten druhý něco dělá a jak by to mohl dělat lépe, že. Nevím, proč bych měla mít narážky na to, proč se rozhodl někdo zrovna pro toto povolání. Nakonec, málokdo dělá jednu práci celý život. Ale jde o jejich problémy a jejich mindráky, nikoliv o vás. Nemusím rozumět tomu, co je k tomu vedlo, nemusíme sdílet stejné sny a přání, nemusíme mít stejné schopnosti a dovednosti, ale musíme se umět respektovat. Obrovským trendem je cestování, což považuju za super věc, ale kdo netouží cestovat, je najednou divný. Uniformita doby vás nutí chtít to stejné - co nejvíce peněz, co nejméně námahy, velký dům, auta, psy, děti... A najednou je tu někdo, komu "stačí" ta jeho práce např. v zemedělství (což není moc populární a "cool" obor) a je pan Divnej.
Myslím, že to nastalo po revoluci, kdy učitelé začali být tak těžce nedocenění. O století (a více) dříve to bylo jiné. Dnes je trend prohlašovat, že učitelem může být každý. Já říkám že ano, ale zároveň i ne. Člověk na to musí mít schopnosti a povahové vlastnosti, se kterými se narodil a zbytek se naučí, ale není to práce pro každého. Prý na pedagogické fakulty berou každého. Ano, na tu největší na Karlově univerzitě berou spoustu lidí. Ale po 1. ročníku jich spoustu odejde. A nakonec ti, kteří to dotáhnou až do konce, učit nejdou a nebo to zkusí, ale pak změní práci. Zeptejte se nějakého učitele z praxe a ten vám řekne, jak velký problém je někoho sehnat, především na 1. stupeň, matematiku a cizí jazyky. Jen na naší fakultě visí strašně moc inzerátů. A proč? Také kvůli penězům. Nejen že musí znát svůj obor, zároveň být tak trochu psycholog a ještě je jednou nohou v kriminále, protože co kdyby si dítě o přestávce rozbilo hlavu o roh lavice. Zvýšení platu by ke zvýšení prestiže určitě pomohlo. A proč berou pedagogické fakulty tolik lidí? Protože ten "odpad" očekávají. Jen si spočítejte, kolik máte ve svém městě škol, od mateřských až po vysoké. Na takovou obrovskou masu lidí, která je naše budoucnost, je potřeba jiná obrovská masa lidí, která se kvalitně připraví a někdo je za to kvalitně ocení. Protože když povolíte jeden šroubeček (platy), celá konstrukce se rozloží.
A v jakém oboru vy pracujete nebo jaký studujete? Setkali jste se někdy s narážkami na váš výběr? Jaká byla nejhorší nebo nejvtipnější?
Já bych učit nešla. Jako malá jsem chtěla, ale... režim ZŠ/SŠ, a to myslím každodenní, se mi zkrátka zajedl, k tomu všechna byrokracie, odpovědnost za děti, mezi kterými jsou bohužel i fakani, a ještě přicházet o nervy při snaze něco je naučit, to zkrátka není pro mě. Protože jak jsem zjistila, škola je pro děti do osmnácti ohromně důležitá, jenomže mnohem líp by k ní přistupovali až po těch osmnáctinách :D
OdpovědětVymazatAle z narážek na to co podle někoho znamená být učitel a že jsi blbá/že si tam jdeš vyhřívat zadek za spoustu peněz si nic nedělej. Mně zase někteří rádi říkají, že "my bereme statisíce" a kdesi cosi, prostě ta ujetá představa o superbohatých lidech v kvádrech s kufříkem, jenomže republikovej průměr v týhle profesi je třicet čistýho a já jsem tak jako lehce nad minimální mzdou, ale pořád se najdou klienti, kteří dávají kolikrát i výslovně dost najevo, že očekávají, že mám tak aspoň padesát a šla jsem se taky válet do kanclu a namastit si kapsu. Přičemž oboru nerozumí ani v těch základech, protože na rozdíl od učitele, s tímhle se třeba dosud nesetkali osobně vůbec.
Učitelé mají můj velký obdiv. Kdysi jsem na VŠ v rámci brigády k učitelování čuchnul - učil jsem zahraniční studenty ekonomii. A bylo to docela peklo, i když peníze za to byly slušné :)
OdpovědětVymazatUčitele ale hrozně obdivuju a štve mě, že jsou tak nedoceňovaní. Je to jedno z nejdůležitějších povolání vůbec...
Ahoj kolegyně!!!! :)
OdpovědětVymazatJsem ráda, že se opravdu najdou mladí lidé, kteří do toho jdou stejně po hlavě. Já na učitelku taky šla, protože jsem chtěla a vlastně mě to vždycky táhlo. Dneska mam za sebou první pracovní rok a když si to tak rekapituluji, tak si často říkám, jak je nespravedlivé, jak nás ta společnost vnímá. Jenom párkrát jsem se setkala s upřímným uznáním za to, co dělám. A skoro jsem tomu nevěřila. Kamarádi mě sledují na instagramu a vidí, jak dělám přípravy, jak jsem nadšená na hodiny a chystám něco nového. Většina lidí mě ale odsuzuje.... nebo ne přímo mě, ale to povolání. Přesně ze všech těch důvodů, jak to píšeš. Je to ubíjející a mrzí mi to. Nicméně se toho učení zatím nevzdám. Budu se stále snažit být lepší a lepší, protože dělám to, co mě baví. :)
Pro mě je učitelství obdivuhodné povolání. Zvlášť u těch, kteří učí pubertální ročníky. Umět si vybudovat autoritu, zaujmout a ještě něco naučit. Rozhodně si nemyslím, že by to mohl dělat každý. U těch, kteří na to nemají, to děti velmi dobře vycítí a tím spíš budou o hodinách drzé a roztěkané. A ve výsledku vůbec nic nenaučí. Držím palce, ať se ti v budoucnu daří! Já studuju humanitní obor a nevyhnu se občasným poznámkám o pseudooborech. :D
OdpovědětVymazatČernovláska
Já učitele opravdu obdivuji, protože dělají opravdu tvrdou práci - co si budem, s puberťákama je snad nejhorší práce. Já tě upřímně spíše obdivuji a vykašli se na ně:-).
OdpovědětVymazatJá jsem vybrala hotelovku a zatím nějak velké kecy lidi nemají, spíš jen to, že jsem si vybrala otročinec :D Což je i vcelku pravda, jen to beru sportovně :D.
Já si myslím, že je potřeba každého povolání :). Díky prodavačkám v obchodě si můžeme nakoupit :). A dost zrovna prodavačky/prodavače obdivuji :). Nevím, rozhodně nejsem člověk, který odsuzuje. Vím, že bych některá povolání zrovna já dělat nemohla. Já musím rozhodně dělat něco, co mě bude bavit a co mi bude dávat větší smysl. Ale v podstatě každá práce má smysl. Jenže fakt musím dělat celou dobu, měla jsem brigádu v knihkupectví a když nechodili lidi nebo nebyla práce na skladě apod, tak jsem si připadala, že ztrácím čas, to stání tam prostě smysl nemělo! :D Nezvládla bych dělat ani číšnici, neumím si představit, jak tam lítám a netřepou se mi ruce a nic nerozbiji :D. Přitom vím, že plno lidí to odsoudí. Ale to je i s knihovnictvím podle mě :D. Prostě ano vždy se najdou lidi, kteří to povolání nepochopí, neumí a nechtějí si ani představit, co pod to zapadá. Knihovnictví není jen o tom, že člověk sedí za pultem a půjčuje knížky :). Apod.
OdpovědětVymazatPodle mě je hlavní, že to člověk baví. Jsem ráda, že jsi na škole spokojená a doufám, že budeš spokojená i nadále, uvidíš kam tě ta škola/život nakonec zavede ;).
Jinak si to moc krásně napsala :). Ale lidi si najdou na vše kecy :). A když dojdeš do určitého věku, kdy podle nich je normální mít dítě, tak jsi divná, že ho ještě nemáš nebo nebydlíš s přítelem a naopak jsou další, kterým přijde tak mladá mít dítě divný :D :D. Nevybereš si :). Fakt těm lidem do toho nic není a měli by být ohleduplný a chápat, že děláš to co chceš :).
Jo, narážek mám spoustu, že prý to co dělám já je flákačka anebo si pod tím neumí nic představit a člověk se může uvysvětlovat k smrti, že to flákačka není a že je to potřebné.
OdpovědětVymazatJestli si myslíš, že ti to něco dá a naplní tě to, tak proč ne :) Jestli budeš dobrá učitelka a vydržíš, tak tím pomůžeš spoustě lidí.