pátek 19. října 2018

Fangirl

Výsledek obrázku pro fangirl rainbow rowell

Fangirl
Rainbow Rowell
vyšlo v ČR: 2015

Cath a Wren jsou jednovaječná dvojčata a obě se chystají na vysokou školu. Doposud dělaly vše spolu. Wren má ale trochu jiné představy o budoucnosti než sestra - chce si užívat studentského života a seznamovat se s novými lidmi. Naopak Cath má svůj svět - přesněji svět Simona Snowa - a píše fanfikci, kterou čte po světě mnoho lidí. Cath je oproti Wren v novém prostředí nešťastná. Bojí se chodit do jídelny, v hodině tvůrčího psaní pohořela a jediným kontaktem je její starší spolubydlící Reagan a její přítel Levi. Kdo Cath pomůže zapadnout do světa vysokoškoláků?

čtvrtek 11. října 2018

Nepopulární názory #1


Připravila jsem si novou sérii (možná to časem série opravdu bude), která není žádný můj výmysl, ale myslím, že je to docela dobrý nápad, proto jsem se to rozhodla zavést i tady. Možná znáte pod názvem unpopular opinions, ale protože raději píšu na blogu česky, tak tedy nepopulární názory. Co je na nich vlastně tak nepopulárního? Jsou to názory, u kterých máte pocit, že s vámi snad nikdo nesouhlasí a že obecné mínění je trochu jinde než to vaše. Nezapomeňte se o své názory na témata podělit v komentářích. Tady je jich několik prvních 💁

Nesnáším sportovní oblečení
Nejsem žádný sportovec. Moje největší sportovní výkony byly na vybíjené na tělocviku a sem tam nějaká turistika, ale jinak ne. Od dětství mně ale mamka oblékala... no, podle toho, jak uznala za vhodné ona. A tak jsem někdy do věku 14 - 15 let chodila jen v teniskách (přesněji botaskách), džínech, tričkách, mikinách a šusťákových bundách. Ale časem se u mně vyvinul můj vlastní styl - raději si obléknu něco elegantnějšího a ležérnějšího, ale sportovní oblečení u mně nemá žádný úspěch. Jsem v tom jak velká, neforemná koule. Moje nohy v softshellových botech vypadají ošklivě a napuchle. Džíny jsou ok, ty nejsou sportovní a nosím je ráda. A už vůbec nesnáším prošívané vesty. Zkrátka si v tom připadám jako ošklivá, malá holka, kterou obléká máma.

Čtení knih tě nedělá chytřejším
Miluju čtení a knihy už od dětství. Knihy pomáhají v osobních rozvoji, v rozšiřování slovní zásoby a s pravopisem. Občas se na různých skupinách a diskuzních fórech objeví osoby, které se povyšují nad "nečtenáře", protože mají utkvělou představu, že jsou automaticky chytřejší. Jo, čtení je koníček, který přitahuje spíše intelektuály než hospodské povaleče, ale všechny mince mají 2 strany. To, že si něco přečtu, ať je to romantická kniha nebo detektivka nebo kniha o teorii relativity, ze mně nedělá chytřejšího člověka. Určitá rozumová složka musí být vrozená a ta se prostě nedá naučit.

pátek 5. října 2018

Přípravy na 2. ročník

Většině studentů vysokých škol už začala výuka, mně ovšem  začíná až 8. října a to kvůli studentům z kombinovaného studia, kterých je u nás hodně, takže deňáci začínají až později. Nevím, jestli je to velká výhoda, semestr má tak jenom 12 týdnů a než se rozkoukáte, za dveřmi jsou první zápočty a zkoušky. Letos jsem se snažila přípravy na nový ročník nepodcenit. Minulý rok byl pro mně první, tudíž jsem nevěděla, co čekat a některé věci jsem zařizovala v poklusu. Poučila jsem se a letos jsem svůj systém aktualizovala na lepší verzi. Mám představy o tom, jak budu během semestru fungovat a doufám, že to dodržím. 

Diář je věc, kterou používám, abych nezapomněla důležité věci - objednat se k doktorovi, navštívit babičku, zajít do knihovny. Ale na školní věci mi vlastně vůbec nevyhovuje. Máme sice Studentský informační systém, ale tam než najdete informace o předmětu, musíte se pořád někam překlikávat. A tak namísto diáře za 3 stovky jsem vzala papíry, fixy a pastelky a na každý papír jsem si sepsala informace o předmětu, kam si budu psát jednotlivé úkoly, které mám splnit. Abych neotočila stránku v diáři a nezjistila, že mám do pondělí odevzdat seminárku. Informace o tom, co je potřeba ke zkoušce ještě doplním v 1. týdnu školy.

úterý 2. října 2018

Vyhnání Gerty Schnirch

Výsledek obrázku pro vyhnání gerty schnirch

Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
vydáno: 2009


Gerta Schnirch žila za 2. světové války v Brně v česko-německé rodině. Její matka Barbora byla Češka a otec Friedrich zase Němec. Měla staršího bratra Friedricha, který byl "otcův" a Gerta byla "matčina". Když bratr odešel na frontu a matka zemřela, zůstala sama s otcem, který byl hrdý na svůj původ a nacista. Z noci na 31. května 1945 byla spolu se svoji několikaměsíční dcerkou Barborou odsunuta z Brna směrem na Vídeň. Tzv. pochod smrti skončil v Pohořelicích, kde spoustu lidí zemřelo na epidemii tyfu. Potom byli přeživší rozděleni jako levná pracovní síla - bez majetku, bez budoucnosti, s cejchem nenáviděného Němce. Několik žen se svými dětmi zůstaly v obci Perná, kde pracovaly na polích, dokud nenastala příležitost utéct nebo až do konce transportů. Gerta se po několika letech vrací i s dcerou do Brna, kde se snaží zařadit do normálního života, ale pořád má nálepku občana druhé kategorie.

pátek 28. září 2018

Playlist #11

V dalším svém aktuálním playlistu mám mix různých písniček, které vyšly od roku 1978 až do včeřejšího večera.  Oproti předchozím 2 měsícům méně taneční, více klidnější, snad i rockovější.  Možná se projevila změna ročního období. Třeba zde najdete něco nového, co se bude líbit i vám :)

Avril Lavigne - Head Above Water

Lady Gaga & Bradley Cooper - Shallow

neděle 23. září 2018

Francie, Belgie a Lucembursko 2018

Katedra dějin a didaktiky dějepisu jako každý rok pořádá exkurzi pro studenty, což je povinně volitelný předmět za 2 kredity. Každý si vybere asi ze 6 nabízených exkurzí tu, kterou chce (nebo kam se ještě vejde) a odjede se spolužáky a profesory na 5-7 dní do Čech nebo zahraničí. Letos byl největší zájem o exkurzi do Francie, Belgie a Lucemburska na 8 dní včetně cesty. Bydleli jsme přímo ve městě Verdun v kempu v docela luxusních chatičkách pro 6 lidí. Pro mně to byla první exkurze (jdu teprve do druháku), nevěděla jsem, co od toho čekat, ale těšila jsem se a moje očekávání to splnilo. Jely se mnou 2 kamarádky, za což jsem byla ráda, protože jsem tam nebyla úplně sama a s dalšími jsem se seznámila. 

Program byl neskutečně nabitý, každý den jsme vyráželi v 8 hodin a zhruba v 8 večer jsme se vraceli, uvařili jsme si večeři, popili víno a šli spát. Od čtvrtka jsme byli všichni hrozně unavený a v autobuse usínal snad každý. Okolo půl 12 (po 10 hodinách cesty) v sobotu jsme se vrátili do Prahy a jsem docela ráda, že už jsem doma, i když to byla bezvadný. Slyšela jsem nějaké drby že příští rok by se snad mohlo jet na Sicílii. To je další místo, které mně neskutečně láká. Fotila jsem hodně (dokonce máme i soutěž o nejhezčí fotografie), kolem 200 fotek, vybrala jsem jenom ty nejhezčí a nejdůležitější - asi vás moc nezajímá 10. katedrála, kterou jsme navštívili. Koneckonců, mně taky ne :D


pondělí 17. září 2018

13 otázek na tělo



Rozhodla jsem se vyplnit další tag, který tentokrát není tématický, ale skládá se z různých otázek na moji osobu. Jelikož jsem žádný takový, který bych chtěla vyplnit, na žádném blogu nenašla, vytvořila jsem vlastní z různých otázek na Tumblru (odkazy máte na konci článku).  Třeba vám to pomůže lépe mě poznat :)

1. Do jaké Bradavické koleje nejvíce zapadáš?
Dříve jsem se domnívala, že spíše patřím do Mrzimoru - klidní, milí, nijací lidé. Když jsme o tom jednou debatovaly s kamarádkami, došlo mi, že se víc hodím do Havraspáru - není to jen o chytrosti, ale taky o individualismu, vyhledávání výzev, osobitost. Dokonce i test na Pottermore to potvrdil. Pokud chcete, můžete si kvíz vyzkoušet zde včetně vyhodnocení: https://www.gotoquiz.com/pottermore_sorting_quiz_all_possible_question

2. Věříš v alternativní vesmír(y)?
Jo, věřím. Nejsem nábožensky založená, přesto v něco věřím a alternativní vesmíry zní jako dobrá teorie. Někde v jiné realitě žije moje jiné já, které se oddělilo při nějakém rozhodnutí, i když nemuselo být důležité a vyvíjí se ve vlastní příběh. Fascinuje mně, že by něco takového mohlo existovat. A určitě je mnoho, možná nekonečno alternativních vesmírů.

3, Jaká je tvoje oblíbená část dne?
Nejraději mám večery. Mám ráda letní večery, kdy se ještě sedí venku a pořád je teplo. S večerem se všechno zklidňuje, odcházíme domů a někdy i odpočíváme. Ale mám ráda i večery, kdy je nějaká akce, protože má všechno najednou takový jiný nádech.