neděle 8. dubna 2018

Všechno, co si nepamatuju

Výsledek obrázku pro všechno co si nepamatuju

Všechno, co si nepamatuju
Jonah Hassen Khemiri
vydáno v ČR: 2017

Samuel žijící ve Stockholmu nejdřív vypadal jako normální kluk. Pracoval na Imigračním úřadě, bydlel v bytě s kamarádem Vandadem a chodil s dívkou Laide. Jeho život předčasně ukončí dopravní nehoda nárazem do stromu. Byla to ale skutečně nehoda nebo plánovaný čin? Po Samuelově stopě se vydává fiktivní spisovatel, který se prostřednictvím rozhovorů a e-mailů dozvídá, kdo Samuel skutečně byl.


První, co mně zaujalo, bylo to, že je kniha psána ze dvou pohledů, aniž by to bylo viditelně oddělené (třeba po kapitolách, jak to někdy bývá). Ze začátku pro mně byl tedy problém nějak se v ději orientovat, protože pohledy se střídají většinou po odstavcích. Ale asi od 50. stránky jsem se nemohla od příběhu odtrhnout, protože mě úplně pohltil a dočetla jsem knihu asi za 3 dny. Pomalu na každé stránce jste se dozvídali nové a nové informace o postavách a to vás nutilo číst dál. Ze začátku o postavách nevíte vůbec nic a tudíž je poznáváte tak jako poznáváte běžné lidi v reálném světě. Nikdo vám na začátku nenaservíruje jejich popis, takže to vypadá, jako by si žili samostatných životem a přidává to knize na realističnosti.

Samuel, hlavní postava, je celkem normální kluk. Když potká Vandada, téměř okamžitě se skamarádí. Vandad je jedním z důležitých protagonistů, kteří fiktivnímu spisovateli taky vypráví svoji verzi příběhu. Nejdřív mi připadal úplně normální, ale později mi přišlo, že se choval dost nestandartně, jako by byl autista. Přitom mi nepřipadal jako zlý nebo špatný člověk, prostě občas neodhadl situaci. Každopádně Vandad zůstává jednou z důvodů, proč začnete nad knihou (když ji dočtete), tak usilovně přemýšlet. Třetí hlavní postavou je Laide, Samuelova dívka. Je o pár let starší než Samuel, pár let po rozvodu a prototyp levicově angažované aktivistky - nemůže pochopit, proč Samuel nechodí na politické protesty a proč nekupuje ekologické ovoce. Chovala se panovačně, povýšeně a přehnané žárlivě, nejspíš měla nevyřešené komplexy. 

Khemiri nepopsal jenom Samuelův příběh, ale také každodenní problémy moderní doby - rasismus (fiktivní i skuteční spisovatel jsou napůl Tunisané, stejně jako Laide a Samuel jsou ze smíšených rodin), imigrační politika, honba za penězi, mezigenerační vztahy, hledání identity nebo přátelství. Za letošní rok zatím nejlepší knihy, kterou jsem přečetla (dobrá, zase tolik jich nebylo).

5/5


4 komentáře:

  1. díky tvému komentáři mě knížka fakt zaujala (hlavně díky té neobvyklé formě vyprávění a tomu, že nad tím člověk bude přemýšlet...mám chuť odpočinout si od odpočinkových knížek:D), podívám se někam do knihovny

    OdpovědětVymazat
  2. Sice to není přesně můj žánr, který čtu, ale musím říct, že se mi líbí pointa knížky viz konec článku. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Tenhle žánr sice nečtu, ale tohle vypadá fakt dobře.

    OdpovědětVymazat
  4. Velmi zajímavá kniha. Dnes o ni čtu poprvé, ale zaujala mě moc :)

    OdpovědětVymazat