středa 4. dubna 2018

Střední versus vysoká


Uvědomila jsem si, že na vysokou školu chodím už 6 měsíců, ale uteklo to hrozně rychle. Tyhle poznatky, které v tomto článku budu psát, se týkají hlavně prvního dojmu - jinak bych musela být na vysoké mnohem déle. Není to žádný univerzální návod nebo obecná pravda, takto to chodí u mně a chápu, že každý to má jinak.

Na střední je každý den stejný. Každý den se začíná v osm a vyučování končí někdy odpoledne, to už je různé. Na vysoké máte každý den úplně jiný. Jednou začíná 1. přednáška v 7:15, druhý den až ve 14:30. Pořád někde čtu o tom, že pro zdravý životní styl je dobré mít pravidelný režim. Abych to dodržela, musela bych každý den vstávat v 5:00 a k tomu mně opravdu nikdo nedonutí. Na střední jsem byla automaticky každý den vzhůru ještě před 6:30, protože na to bylo moje tělo zvyklé. A teď? Večer si musím promyslet plány na zítřejší den, kam jedu, co budu dělat a hlavně kdy. Asi to byl jeden z důvodů, proč jsem celou zimu tak příšerně unavená (mnohem více než obvykle) a měla jsem chuť přeměnit se v medvěda a spát zimním spánkem.

S 1. bodem souvisí i to, že na vysoké škole tolik nepodléháte stereotypu. Nevím, jak moc jste měli (máte)  pestrý studentský život na střední škole, ale já jsem nic takového nezažívala. Na vysoké jsou různé spolky, které pořádají akce, přednášky, party... Stačí si jen vybrat. A co teprve městský život. Já pocházím z maloměsta s 10 tisíci obyvateli, takže Praha pro mně byla velká výzva. Zatím se orientuji jen v blízkém okolí školy, ale to se časem změní.


Největší rozdíl je zodpovědnost, která už je jen na vás. Prošvihl jsi nějaký termín, protože jsi se nepodíval na e-mail? Tak máš prostě smůlu. Na střední za vámi přišel učitel a klidně vám pětkrát zopakoval, do kdy máte odevzdávat přihlášky k maturitě nebo peníze na lyžařský kurz, protože to měl na triku. Teď jste dospělý, tak se starejte sami. Mně to vyhovuje, i když to bylo ve všech směrech jednodušší na střední. Nemáš na semináři splněnou docházku? Tvůj problém. Vyučující vám nebude domlouvat ani volat rodičům. Je to zkrátka jen a jen na vás. 

Na střední vás nutí k tomu, abyste se učili z hodiny na hodinu. Ideálně, v praxi to dělají jen největší šprti. Ale systém je takto nastavený. Na vysoké škole máte zkouškové období, kdy nevíte, kde vám hlava stojí a snažíte se to nějak přežít. Ano, na střední jsme opravdu psali mnohem více testů a písemek a učila jsem se (odhadem) mnohem více, ale i tak to bylo jednodušší (logicky, že). Každému vyhovuje něco jiného, ale já zatím nedokážu zhodnotit, co je pro mně lepší. Na jednu stranu mě každý den neotravují písemky a zkoušení, nesbírám žádný pětky z těch nečekaných, ale ani žádný jedničky. Na druhou stranu se při zkouškovém musíte obrnit pevnými nervy a nesložit se z toho, že nesložíte zkoušku a ještě se na vás nabaluje další učení. Nikdo vám neřekne, jak nebo kdy se máte učit - každý student si vytvoří vlastní systém. Maturita mi oproti zkouškovému připadala jako brnkačka.

Myslíte si, že tenhle předmět už nikdy nebudete používat a tak jim nějak prolezete a máte radost, že jste se ho zbavili. A najednou... to po vás chtějí na vysoký. Tak jsem to měla já s latinou. Na gymplu jsem ji nesnášela. A teď se jí učím zase. Na druhou stranu, jak jsem mohla být tak blbá, že jsem si myslela, že ji ke studiu historie nebudu potřebovat (lol). Pak jsou tu nepovinné přednášky. Moc vás nebaví, vynecháte jednu, pak druhou... pak třetí... a najednou nevíte, kde jste. Ne že bych snad dávala pozor na všech hodinách, na kterých jsem kdy byla. Ale vysoká vám dává více příležitostí se ulejvat a prokrastinovat.

Spolužáci. Na gymplu jsme spolu byli 8 let. S některými jsme si nepadli do oka a jsem ráda, že jsem se jich zbavila. Někteří mi chybí. Každopádně tam ten kolektiv byl a když se lidi dohodli, mohl dobře fungovat. Na vysoké sice patříte do ročníku, máte svůj obor, ale zvlášť pokud chodíte na velkou školu s hodně studentama, ani je po půl roce všechny neznáte. Odhadem na mém dvojoboru přes 200 lidí. Jsem ráda, že znám tak 1/4 alespoň ze seznamováku + pár dalších. Navíc procento lidí, kteří odejdou je mnohem vyšší než na střední. Dá se říct, že mi chybí ta soudržnost a ten kolektiv, ale na druhou stranu mi nevadí, když můžu sama sedět na přednášce a nikdo mně nevnímá tak, že se straním kolektivu - občas nemám náladu se s nikým bavit a uvítám ten dav, ve kterém se můžu ztratit.

Jaké jsou vaše zkušenosti? Vyhovuje vám spíše systém ze střední školy nebo z vysoké? Vzpomínáte s láskou na střední školu nebo už byste se tam nikdy nevrátili?

8 komentářů:

  1. Jak vidím, tak se ti Favicon hodil :) ještě asi přidám článek jak upravit název blogu :D

    OdpovědětVymazat
  2. Nemůžu posoudit jelikož jsem stále na střední, ale vyhovoval by mi více systém vysoké:-).

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem zatím na střední, vysoká mě čeká. Takze uvidím :) Tvůj článek se hodí :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ja studuju dálkově normalne při práci. Je to makačka, ale rozhodne mi to sedi vic než střední. Je sice fakt, že vsechny informace si musime shanet sami a nikdo nám nic neřekne, ale je to prostě na tobe. Nikdo tě nenutí tam být, delas to pro sebe....a když něco přijedeš - tvůj problem. Mě to rozhodně vyhovuje vic :)

    OdpovědětVymazat
  5. No, já už to mám od střední pět let, dodělala jsem jednu VŠ a teď jsem na druhé, takže na tom mám pohled ještě z dvou škol. Výhodou je, že na obou jsem si mohla rozvrh sestavit podle sebe, což tedy znamená namačkat výuku třeba do dvou dnů, abych zbytek měla volno. :-D Celkově je fakt, že přes semestr je to pohoda, to platí všude, skoro nikde se po nás nic nechce - pár seminárek, co se odevzdávají před koncem semestru, průběžné úkoly jsou minimálně, ale zkouškové je o to větší masakr, protože všichni my lenoši to pak musíme někde dohnat. :-D

    OdpovědětVymazat
  6. Myslím, že jsi docela trefně shrnula oba systémy a je fakt, že někomu může vyhovovat víc ten na střední, protože bez nucení nic neudělá. Mně vyhovoval ten na vysoké zvlášť kvůli tomu, že volno jsem měla skoro pořád, žádný seminář jsme neměli povinný, psali jsme vždycky jen jeden zápočet za semestr pokud vůbec, úkoly byly výjimečně a taky spíš dobrovolné a kdo nechtěl, ten se tam neukázal prakticky vůbec. Co si ale myslím, že je velká přednost vysoké, tak že člověka připraví na stresové situace. Kdo skončí střední, bude mít jedinou takovou zkušenost se stresovou situací, která může ovlivnit celý jeho život - maturitu. Na vysoké to máš každé zkouškové dokola a čím vyšší ročník, tím náročnější. Státnice už pak ani nemá smysl komentovat. A když pak člověk ze školy vyleze, je na to líp připravený. Třeba já se po škole kolikrát nervovala, zvlášť když jsem pracovala na něčem komplikovaném nebo úplně novém, ale nikdy to nebylo tak hrozné jako zkoušky z předmětů, o kterých vím kulový, a hned jsem se zase dokázala uklidnit, že jsem prošla i horším :)

    OdpovědětVymazat
  7. Občas se sebe samé ptám, jaké by to asi bylo vrátit se z výšky na střední. Objem učiva k některým testům na střední by mi asi přišel vtipný, ale je fakt, že být připravená každý den (nebo taky nebýt, jak jsem to měla většinou a pak se třásla, aby si mě učitelka nepozvala k tabuli na ústní zkoušení) bylo dost otravné. Na střední jsme neměli nijak zvlášť dobrý kolektiv, takže jsem ráda, že se s některými lidmi nemusím vídat. Navíc jsem docela introvert, a když nemám náladu, nemusím se na výšce s nikým na sílu bavit, což mi vážně vyhovuje. Momentálně se už blížím ke konci studia na vysoké a nemůžu se dočkat, až bude po všem. Nejsem zrovna studijní typ a připadá mi, že jsem učením strávila v životě až moc času :D

    OdpovědětVymazat
  8. Tímhle článkem si mě celkem uklidnila, děkuji!�� Střední mám ráda a vím, že za tx dva roky, které mě ještě čekají si ji oblíbím ještě víc. Snad :D. Taky docela těžko snáším změny, takže uvidíme no, ale myslím, že vysoká bude docela party.��

    OdpovědětVymazat