Blogerská výzva

foto: vlastní - nekopírovat

Jak jsem začala psát blog?
No, psát... první blog jsem si založila, když mi bylo 11 let, takže se o psaní tak úplně nejednalo. Ze začátku jsem zveřejňovala tak akorát obrázky, nějaký kecy o tom, jak jsem se měla ve škole (moc zajímavě mimochodem), později jsem přidávala něco o The Sims... 1 článek mi určitě netrval 2 hodiny a zveřejnila jsem jich několik denně, takže si můžete udělat představu o tom, co to bylo za hrůzu.

Proč píšu?
Chvíli jsem nad touto otázkou přemýšlela a došla jsem k závěru, že proto, abych ventilovala svoje myšlenky a názory v nějaké celistvé podobě, ne jenom tak když u kafe kecáme s kamarádkou. Další důvod bude znít asi zvláštně, ale je to i proto, že se za ty roky z toho stal můj zvyk. Vím, že nepřispívám moc často, ale když píšu tento článek, baví mně to. Nebavilo by mně povinně psát každý den. Proto jsem ráda, že blogování je můj koníček, ale jen koníček. To úplně stačí.

Kdo je můj oblíbený autor?
Kromě J. K. Rowling a L. Moriarty není moc autorů, od nichž bych knihy vyloženě vyhledávala. Samozřejmě mám autory, od kterých jsem přečetla několik knih a líbily se mi, ovšem jiného opravdu oblíbeného autora, kterého bych vyhledávala, nemám. Asi jsem ho ještě neobjevila :)

Jaká je moje oblíbená kniha?
Nemůžu říct jenom jednu, protože by to bylo nefér vůči ostatním knihám. Farma zvířat, Cinder, Harry Potter, Deset malých nadechnutí, Modrá krev, Stopařův průvodce po galaxii... Je jich opravdu hodně.

O čem píšu?
O čem bych tam mohla psát? Hlavně o sobě, haha. Ne vážně, píšu o tom, jaké knihy přečtu, jaké filmy a seriály shlédnu, na jakých akcích jsem byla... Takže o sobě. Znám snad někoho lépe? :D

Jak dlouho mi trvá napsat jeden článek?
Pomineme-li skutečnost, že dělám tak 50 věcí najednou, což je někdy na škodu, může to být v rozmezí 20 minut až 1,5 hodiny. Pokud mám k tomu ještě vlastní fotky (a musím je upravit), protáhne se doba sepsání článku o to víc. Jasně, kdybych uměla psát všema deseti a neprovozovala multi-tasking, vypadalo by to lépe.

Už jsi někdy měla spisovatelský blok?
Asi tak stokrát. Nejen, že nevíte, o čem psát, ale co je horší - když vás napadne smysluplné téma, nemáte slova, kterými byste to vyjádřili. Možná to zní fakt divně, ale v té chvíli jako by vám někdo sebral slovní zásobu a všechny další prostředky. Neumíte si představit, že jste kdy předtím něco napsali a nebo že v budoucnosti ještě něco napíšete, kromě SMS zprávy. Hnusný pocit.... Ale po nějaké době sám odezní. Stačí si chvilku odpočinout. Pro někoho je chvilka 1 den, pro někoho půl roku...

Jaký je můj oblíbený citát z knihy?
Moc si jich nepamatuju, ale určitě by se nějaké našly, kdybych si ty knihy, ve kterých si myslím, že jsou, vzala k sobě. Jeden z nich je například „Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by si zasloužili žít.“ - J. R. R. Tolkien

Ví moje rodina/přátelé, že píšu?
Než jsem odpověděla na tuto otázku, šla jsem do kuchyně, ale raději jsem shodila prohlížeč na lištu. 
Takže ne.
Nepíšu nic tajnýho. Nikoho nepomlouvám, ani spolužáky, ani rodiče - ve 12 letech jsem k tomu měla tendenci, teď už to ale vidím jinak. V podstatě se nemám za co stydět, ale... Mám sociální sítě, Facebook a Instagram, kam můžu kdykoliv přidat fotku nebo status, akorát to tolik nevyužívám. Pokud mám něco na Instastories, každý se může podívat, kde zrovna jsem a co tam zažívám. To je jako fotoalbum, kámošův to ukážete, ale blog? To je více jako deník, i když si ho může každý přečíst. Nemám důvod nikomu zapírat, když se to tomto blogu dozví a pozná mně (jak?), ale nemám ani důvod o něm někomu vyprávět... Jistě mi rozumíte.

Označuju se ráda za blogera?
V souvislosti s předchozí otázkou - o mém blogu stejně nikdo neví a v "blogosféře" je bloger každý, takže... Bloger je část moji osobnosti, ale není to jediná část, kterou jsem :)

Zkoušela jsem už někdy napsat knihu?
Spíše jsem psala povídky a fanfikce, ale knihu vyloženě ne, protože vím, že by to stálo spoustu úsilí a odhodlání a času a ani jednoho nemám na rozdávání.

Jaká je největší výzva, se kterou se setkávám jako bloger?
Za největší výzvu bych označila oblast s názvem "zpětná vazba" - bloger, ať už má jakoukoliv povahu, se musí naučit vypořádat s lidmi, kteří na jeho tvorbu reagují. Reagují pozitivně, je to super, ale mohou i kritizovat a to se musí každý naučit zvládat - nevynadat komentujícímu jenom proto, že není na 100% pozitivní, nemazat, neblokovat. Musí se taky vyrovnat s tím, že zpětná vazba a/nebo chvála nepřijdou hned. Jakože zveřejním článek a bum, 1000 přečtení a 500 komentářů. Musí být aktivní, psát zajímavě (což je dost individuální), mít upravené články a najít si čtenáře, které nesežene za 1 den, ani za 1 měsíc. Jak si sehnat čtenáře... to je asi úplně jiné téma.

Jaké jsou ideální podmínky pro psaní?
Pro mně to není to, že si zapálím svíčku a uvařím čaj - především musím mít dost času, abych stihla napsat všechno, co potřebuji. 20 minut sem, 20 minut tam, pak se k tomu vracet... To už se nemusím dostat přímo k tomu tématu, špatně podchytím celý nápad článku (i když jsem ho vymyslela já, že) a bude to divný... divně poslepované. Raději napíšu článek s tím, že u toho budu sedět 2 hodiny, než každý den pár minut - to pro mně nemá význam.

Jaké jsou mé oblíbené blogy?
Než abych to tady dlouze rozepisovala, odkážu vás na sloupec vpravo v menu :)

Co mi blogování dalo a vzalo?
Určitě vím, že mě blogování naučilo lépe a celistvě se vyjadřovat. Hlavně v písemném projevu, ale koneckonců i v mluveném. Jelikož jsem už blogovala, když jsem se tak nějak v pubertě formovala, pomáhalo mi to upevňovat a ujišťovat se, kdo vlastně jsem a kam patřím, tedy alespoň v dané chvíli, protože se to ještě milionkrát změnilo. Pomohlo mi to poznat spoustu nových lidí a také to, že jiní lidé mají jiné názory, protože i v životě se snažíte obklopovat těmi, co mají podobné názory jako vy. Stejně tak na blogu se navštěvují blogeři podobných názorů, stává se často, že ne každýho baví to samé, co vás. A co mi vzalo? Myslím že nic. Čas? Ne, pro mně ty hodiny strávené u blogování nejsou promarněné, protože je to můj koníček :)

Komentáře

  1. Haha, keď si písala o svojom prvom blogu, akoby si mi hovorila z duše :D Aj ja som pridávala niekoľkokrát za deň a články teda rozhodne nemali veľkú výpovednú hodnotu :D Zaujímavé je, že ani ja nemám jedného najobľúbenejšieho autora, ktorého knihy by som vyhľadávala, možno to príde časom :) Spisovateľský blok neznášam, koľkokrát som musela prestať písať článok len preto, že som nad ním zúfalo sedela asi dve hodiny a tušila som, že dneska to asi nepôjde :/ Aj ja pri písaní článku potrebujem veľa času, najradšej píšem piatky alebo soboty, keďže viem, že v tieto dni ma večer nečakajú žiadne povinnosti a môžem si v kľude sadnúť za počítač a venovať všetku svoju pozornosť len blogu. Neviem si predstaviť, že by som mala písať článok a pri tom by mi v hlave vírili len myšlienky o tom, ako by som sa v tej chvíli mala učiť alebo robiť iné podstatnejšie veci. Mimochodom, veľmi krásny článok, príjemne sa čítal a vo viacerých veciach som sa našla :)

    OdpovědětVymazat
  2. Jak tak čtu, tak jsme začátky měly velice podobné. :D Celkově tvé odpovědi se nijak moc neliší od toho, co bych asi k tomu napsala já. :D

    OdpovědětVymazat
  3. Moc pěkná výzva:-)

    Ach, jak na začátky ráda vzpomínám! :D SI říkám, jakej jsem byla prcek a taková hloupoučká :D:-).

    Ať Ti to blogování vydrží, byla by tě škoda! ;-)

    OdpovědětVymazat
  4. To byl skvělej článek. A na většinu otázek bych odpověděla úplně stejně :D blog je podle mě místo, kde se scházejí kreativní bytosti, sdílejí tu svoje zájmy, talent, svůj život a je tu super komunita... já si první blog založila taky někdy okolo 12 a i když jsem jich vystřídala víc, pořád jsem tu a baví mě to :) to je nejdůležitější

    OdpovědětVymazat
  5. To je jedna z nejzajímavějších výzev, co jsem četla. :) Skvělé otázky i odpovědi. V některých bodech se úplně vidím. :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář! :)

Populární příspěvky z tohoto blogu

TOP české knižní obálky

Kocour jménem Merlin

Seriál Černobyl