Příliš mnoho Kateřin
Příliš mnoho Kateřin
John Green
vyšlo v ČR: 2015
oficiální anotace:
Když jste zázračné dítě, otvírá se před vámi zázračná budoucnost. Nebo ne? Colin Singleton právě maturoval, dostal kopačky od své devatenácté Kateřiny a má pocit, že jeho život skončil. Ještě že je tu jeho kamarád Hassan, který prostě žádné utápění v sebelítosti nepřipouští. Než se Colin stačí vzpamatovat, ocitne se na cestě bez cíle - a ta skončí v ospalé venkovské díře, vyznačující se jen dvěma pozoruhodnostmi: hrobem rakousko-uherského arcivévody a dívkou Lindsey. Její zásluhou Colin začne pomalu chápat, že není nutné být mladistvým géniem, abyste změnili svět...
Colin měl z nějakého důvody vždycky slabost pro dívky se jménem Kateřina. Když mu Kateřina XIX. dala kopačky, nevěřil, že na světě může být už nějaká radost. Právě začaly letní prázdniny - co bude bez ní dělat? Tak se s kamarádem Hassanem vydávají na výlet. Jedou jedou až dojedou do Gutshotu, kde se seznámí s dívkou Linsey, jejíž máma je taky zaměstná...
O Johnu Greenovi jste snad slyšeli všichni a to nemyslím jen knižní maniaky. Jeho knihy jsou velmi čtivé, včetně této. Není náročná na přemýšlení a můžete ji přečíst za pár dní.
Problém je v tom, že Hvězdy nám nepřály nasadily laťku moc vysoko. Podle mně to byla Greenova nejlepší kniha. Ale to už odbočuju... Zkrátka jsem čekala něco jiného. Na 160. straně jsem stále nedostala pořádnou zápletku a říkala si: tak to je ono? Postavy vesměs jezdí z místa na místo a povídají si. Děj sice plyne, ale je to jako když vám kamarád vypráví zážitky z prázdnin - poslouchat se to dá, ale to je všechno. Až konec (posledních 50 stran) byl docela akční. Absolutně jsem tu postrádala myšlenky, které jsem nacházela v předchozích knihách. Colin na konci knihy objeví, že budoucnost se předvídat nedá. Oh, vážně? A to má být nadprůměrně inteligentní. Čekala jsem něco hlubšího. A ještě musím říct, že poznámky pod čarou mně při čtení dost rušily. Samozřejmě, že jsem je nemusela číst, ale nechtěla jsem, aby mi něco důležitého uteklo.
Postavy už byly na lepší úrovni, ačkoliv podoba Colina z Kateřin a Quentina z Papírových měst byla dost patrná. Oba dva ňoumové, které mají 1-2 kamarády a zbytek světa je nechápe. No, proč ne (dvíčí obdoba by byla mnohem horší), ale někdy byl vážně na pěst. Zato Hassan byl vážně číslo, toho jsem si docela oblíbila. Hlavní dívčí charakter, Linsey, byla taková neobyčejně obyčejná, přesto fajn. Za zmínku stojí i její matka Hollis, která byla vážně zlatá.
Na to, jak je John Green profláknutý jsem čekala něco víc... Nechci nikoho od čtení odrazovat, každopádně pokud jste od tohoto autora nic nečetli a nechcete být zklamaní hned první knihou, raději sáhnete po jiné.
3/5
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za komentář! :)