8 tipů na přípravu k maturitě

Už jsou to téměř 2 roky, co jsem odmaturovala, kdo by to byl řekl? Mám svoji maturitu, a stejně tak přípravu na ní, stále v živé paměti. Maturita bývá zpravidla první velkou zkouškou mladého člověka - na rozdíl například zkoušek v autoškole je ale na vás vyvíjen mnohem větší tlak - očekávání rodiny, učitelů a kamarádů jsou vysoká. Když ji nesložíte na poprvé, hrozí to, že vás nevezmou na vaši vysněnou vysokou školu nebo do práce. Čekat na další 3 nebo 4 měsíce na další pokus se zkrátka omezující. Tady jsou moje tipy na základě mých zkušeností, které vám, doufám, pomohou. Pokud máte vlastní fígle, nezapomeňte se o ně podělit v komentářích 😉

1. výběr předmětů
Važte si toho, že si stále můžete vybrat předměty, ze kterých budete maturovat. Předměty si vybíráte zhruba začátkem prosince, kdy odevzdáváte přihlášku k maturitě. Český jazyk je povinný pro všechny. Potom si vybíráte mezi cizím jazykem a matematikou. U nás na gymplu si polovina lidí vybrala matematiku a polovina angličtinu (případně si můžete vybrat i jiný cizí jazyk, který se u vás učí), přičemž angličtinu by určitě zvládli i ti, co si vybrali matematiku. Matematiku pravidelně neudělá větší procento lidí. Pokud si tedy nejste jistí, angličtina je bezpečnější. Přišlo mi, že hodnocení je docela mírné. Potom následují předměty ze školní části maturity, které se u vás učí (záleží na oboru), takže vám nemůžu konkrétně poradit, co si vybrat. Ale pokud vybíráte předměty, vyberte si takový, který vám nejvíce jde a nebo cestu nejmenšího odporu. Nedávejte si žádné "výzvy". V takové situaci to nestojí za to. V každém případě si ale zjistěte, jaké jsou požadavky, abyste pak nebyli překvapeni, co vše se musíte naučit.

2. výběr povinné literatury
K ústní části maturity z češtiny si vybíráte 20 knih podle určitého klíče (několik knih z tohoto období, z jiného tolik, maximálně tolik knih od 1 autora apod.) ze seznamu, který vám zadala škola. Nedoporučuju vybírat si ty nejtenčí knihy, protože nemusí být vždy lehce stravitelné. Vybírejte si raději takové, kde vám přijde zajímavé téma (alespoň trošičku), aby to čtení nebylo úplné utrpení. Moje tipy na povinnou četbu si můžete přečíst zde.


3. vytvořte si vlastní čtenářský deník
Knihy čtěte. Že se dá maturita udělat i bez toho je sice pravda, ale není to jisté - mohou vás nachytat na nějaký blbině. Přečíst 20 knih na 4 roky nikoho nezabilo. A pokud začínáte na poslední chvíli, je to bohužel vaše smůla, určitě jste o tom slyšeli hodně dopředu. Poptejte se nebo hledejte na internetu o knize co nejvíce ještě než ji začnete číst - pomůže vám to v pochopení. V tomhle případě nám tolik nejde o zážitek z četby a z napětí a tak (zkrátka důvody, které lidi vedou ke čtení ve volném čase), ale o informace, které u zkoušky uplatníme. Můžete se samozřejmě podívat na internet - nemusíte všechno z knihy dolovat sami. Čtenářské deníky ale neopisujte, vytvářejte si vlastní. Nejlépe hned potom, co knihu dočtete nebo ještě když ji čtete, protože za měsíc už budete vědět prd a co teprve na 3 roky.

4. zpracování otázek
Když máte např. kamaráda z vyššího ročníku, který vám půjčí své poznámky, je to jednodušší a nemusíte se vypracovávat sami od nuly. Ovšem je dobrý si je projít a porovnat s něčím jiným (např. učebnicí), protože ne vždycky tam je všechno dobře. Tím se naučíte strašně moc - přemýšlením. dáváním do souvislostí. Stejně tak jako u vlastního zpracovávání otázek přemýšlíte nad tím, jestli tam máte všechno, co ještě doplnit apod. Nikdy se nespoléhejte na 100% na cizí zpracování.

5. styl učení
Každému vyhovuje něco jiného. Ale je dokázané, že více se naučíme poslechem než čtením. Nejlepší pro mně bylo čtení nahlas a přeříkávání. Potom, co máte pocit, že už jste se naučili jedno téma, přeříkejte to někomu (bez nápovědy) - zrcadlu, psovi, kamarádovi, mámě, komukoliv. Hodně mi pomáhalo taky psaní. Když si myslím, že to dané téma umím, sepíšu si na papír (opět bez nápovědy) osnovu toho, co bych říkala u zkoušky.

6. intuice
Po různých zkušenostech dávám hodně na intuici. Zkrátka, když si nejsem jistá nějakou odpovědí v testu, vyberu tu, která se mi líbila jako první a nepřemýšlím nad tím hodinu. Nemá to smysl, stejně se nikam nedoberete. Tento bod platí jen v případě, že jste ses opravdu učili: v tý hlavě to někde je. Musíte dát možnost dané informaci prolézt na povrch. Řešením není 10x přeškrtávat odpověď a psát novou. Držte se toho, co se vám vybavilo jako první, protože pravděpodobněji to bude ta správná odpověď. Platí to hlavně u předmětů, které se učíte nazpaměť jako je dějepis.

7. před zkouškou se uklidněte
Určitě máte spolužáky s nervy v kýblu, takže se nenechte rozhodit. Protáhněte se, projděte se po chodbě, nadechněte se. Popřejte si se spolužáky štěstí - nejste v tom sami. Vím, že těch pár okamžiků, co jsem čekala, než si mně pozvou na potítko, bylo úplně nejhorších. A nejdelších. Potom na zkoušce už čas letí (pokud tedy nemlčíte jak hrob).

8. mluvte
Je lepší mluvit i s tím, že řeknete něco špatně než být zticha a neříct nic (když se bojíte, že řeknete blbost). Sice se vás učitelé budou ptát, když náhodou nebudete mluvit plných 15 minut, ale obecně vytváří lepší dojem to, že mluvíte vy samostatně.