pondělí 29. dubna 2019

Krasojezdkyně

Výsledek obrázku pro krasojezdkyně jojo moyes

Krasojezdkyně
Jojo Moyes
vydáno v ČR: 2018

Čtrnáctiletá Sarah žije pouze se svým dědečkem Henrim Lachapellem a její životní vášní jsou koně. Její dědeček ji přivedl ke koním a věří, že je to pro ní to nejlepší - sám byl členek prestižní francouzské jezdecké akademie - dokud se nezamiloval do Florence, která byla angličanka a přestěhovali se do Anglie. Pouhá chvilka a nepříjemná událost dostanou Sarah do problémů. A náhoda ji přivede do domu Natashy. Té právě krachuje vztah s manželem Macem a díky její práci může Sarah pomoci. Jak se zvládnout pubertální holku, která má, jak se zdá, vlastní hlavu a je k nezastavení?

neděle 21. dubna 2019

Můj vztah k sociálním sítím

Co se týče mně a blogování, je to můj velký koníček už od dob nástupu na osmileté gymnázium. Byl to můj únik před světem, který mě nechtěl pochopit a před lidmi, kterým jsem nerozuměla. To bylo před 10 lety. Blogovalo se jinak než dnes. Byla to náplň našeho volného času, dělali jsme to s chutí a bez úmyslu si vydělat peníze nebo získat jiné výhody "v reálném světě". Pak vyrostl Youtube, Instagram a všechno bylo jinak. Ale tuhle story všichni známe, nechci to omílat znovu. 

Související obrázek

Mám blog, používám ho (ano, přiznávám, s častými výkyvy), jsem tedy bloger, tak co řeším? Bloger, youtuber, influencer, nějak se to prolíná a nevyznám se v tom. Proč jsem se teď několik týdnů neozvala - potřebovala jsem odstup. Vždycky potřebuju odstup. Ať už jde o nepříjemnou událost v mém životě, něco, co mi vrtá hlavou, potřebuju tomu dát čas, nechat to uležet a pak se k tomu vrátím, pokud to stojí za to. Když si takhle v sobotu večer projíždím svůj blog, čtu si po sobě svoje články, říkám si, kdo vůbec je ta holka, co sem píše a proč to dělá. Připadá mi, že je to část moji osobnosti, kterou vyjmu ze sebe a zhmotní se před nějakou přezdívkou, adresou a články. Jestli jsem to opravdu já. Jestli nejsou ty moje články a výlevy trochu vytržený z reality. Rozhodně se tu za nikoho nevydávám, o to nejde. Autocenzura funguje. Píšu jenom to, co chci. Protože je to můj blog. Celkem jednoduchá myšlenka. Jako kdyby šlo o moje alternativní já, který obsahuje moji osobnost, ale je trochu chytřejší, trochu vtipnější a možná i hezčí. A to je něco, co děláme všichni na sociálních sítích. Nemusíme tam mít ani přezdívku, můžeme vystupovat pod svým jménem a obličejem, ale jsme tam trochu... lepší.

Jak sociální sítě ovlivňují náš život, naše soustředění, naše vztahy a vnímání světa, o tom psát nebudu, protože bych akorát parafrázovala články z lifestylových internetových magazínů. Poslední dobou (poslední měsíc nebo dva) nad tím přemýšlím čím dál víc. Proč scrolujeme tím Facebookem a Instagramem tak moc? Proč s napětím čteme diskuze a komentáře? Aby nám stoupla hladina adrenalinu? Mně stoupne vždycky. A to se netýká jenom politických komentářů, kde je pořád stejná žumpa dokola. Týká se to i influencerů, Youtuberů a tak dále. Moderní rétorikou řečeno jsem sluníčkách, protože nechci číst všechny sračky, kdo co napíše do nějaký diskuze. Nejde o nesmyslný hejty, ale třeba posílání určitým (naprosto konkrétních lidí) do plynu za jejich názory... A nebo sledovat na Instagramu modelky, který mají plastik tolik , že ani nejsou svojí původní (nebo jak to nazvat) tváři vůbec podobné? Co na nich mám obdivovat? Co mě vede k tomu sledovat Instagramový účet Youtubera, který má sice dokonalý fotky, ale 8 z 10 příspěvků jsou reklamy? Není v mém životě (na internetu nebo v reálu) dostatek reklam a potřebuje vidět nějaký další? Inspiruje mně to v nějaké činnosti (vaření), dává mi to nějaký tip (čtení) nebo je to k ničemu a zaplňuje to místo? 

Možná bych měla dojít k nějaký pointě, ale těžko říct, jestli tam ta pointa vůbec je. V poslední době jsem dělala takový úklid mých sociálních sítí. Na Facebooku jsem si prošla přátele a a některé jsem odstranila (zní to možná krutě, ale vlastně není, když jsem se s nimi několik let neviděla a ani jim nenapsala), na Instagramu jsem si prošla sledované účty a nad každým jsem se zamyslela, jestli ho chci vážně sledovat. Stejně jako dělám celkem pravidelně pořádek ve své skříni na oblečení. Ani neuvěříte, kolik lidí/účtů zmizelo (nejvíce influenceři, neaktivní účty, účty s obrázky západů slunce apod.). A v neposlední řadě jsem před pár dny odnistalovala aplikaci Facebook z mobilu. Účet samozřejmě pořád mám. Jenom jsem zjistila, že mám takový tik pořád třeba sahat na mobil, klikat na konkrétní aplikace a předstírat, že vykazuju nějakou činnost nebo tak. Zatím jsem na začátku, ale dobrý, žiju. Jenom nejsem zaspamovaná tolika kravinama po celý den. Chci se víc soustředit na konkrétní činnost, například čtení, práce do školy, psaní článků, sledování filmů, cokoliv. Notifikace, kontrolování lajků, to strašně vyrušuje, to je pravda. Všichni vám to sice mohou říkat horem dolem, ale pokud k tomu sami nedospějete, jako by mluvili do zdi. Pořád jsem si říkala "dobrý, v pohodě, mám to přece pod kontrolou", ale co když ne? Co když to najednou přepadne přes okraj a už nebude cesty zpět. Svým způsobem to zní jako kecy, takové ty řeči "vždyť ani nežijete", "vztahy máte jenom přes Facebook" a podobně. Možná je to moc dramatizující, ale co když na tom něco je. Co když nás to opravdu takto deformuje? Sociální sítě jsou tak nový jev, že nikdo neví, jaký mají dlouhodobý účinek. Všimli jste si například na Facebooku, jak lidé reagují na nabídky práce? "Info". "sz" "Mám zájem". Nejsou to ani věty, někdy to dokonce nejsou ani slova (trvalo mi dost dlouho než jsem zjistila, co to znamená sz a to nejsem na internetu první den). Jak spolu můžeme takhle komunikovat? Kam tohle vede?

Nechci být jedna z těch lidí, co se plácají po ramenou a říkají "Já jsem si zrušila Facebook a žiju teď reálný život, jsem lepší než vy." Hlavně to ani není pravda. Mám sociální sítě a zatím jsem je nepřestala používat. Myslím, že je to docela dobrá věc. Která má ale spoustu nevýhod, možná víc než výhod a musíme jí používat opatrně a nestat se jejími otroky.

čtvrtek 28. března 2019

Playlist #14

V dalším playlistu mám převážně novou hudbu... možná "novou" ve smyslu pro mně novou a dosud neobjevenou. Chvíli mi trvalo, než jsem si oblíbila Superstar od Mariny, ale líbí se mi, jsem upřímně zvědavá, jestli vydá další singl z poloviny desky Fear. V posledním týdnech jsem si moc oblíbila i kanadskou zpěvačku Grimes. Mám ráda originální a svým způsobem šílený lidi, kteří jsou sami sebou a dobře je odlišíte od ostatních. Moc se mi líbí její poslední album Art Angels. Když jsme u alb, taky se mi zalíbilo album Sucker Punch od norské zpěvačky Sigrid - další příklad toho, že popová hudba se dá pořad dělat dobře.

MARINA - Superstar

Grimes - World Princess Part II

čtvrtek 14. března 2019

Zimní oblíbenci ❄️

Minulý díl oblíbenců měl daleko větší úspěch než jsem čekala, za což vám moc děkuju. A teď je čas zrekapitulovat si uplynulé roční období.

Kosmetika
Co se týče kosmetiky, se začátkem nového roku jsem se více zaměřila na péči o pleť. Dříve jsem používala micelární vodu pro citlivou pleť (růžová) od Garnier a k tomu odličovací mléko a krém taktéž od Garnier. S micelární vodou jsem byla dost na pochybách - už před časem jsem měla vyrážku kolem očí, takže jsem milecárku používala jenom na zbytek pleti, ale na oči jsem měla vždy jiný produkt. Nebyla jsem ale se svojí pletí úplně spokojená. Mám smíšenou a citlivou pleť s problémovými místy, občas se objeví ošklivý pupínek, ale žádné velké akné nemám, zato mám sklony k začervenání. Objednala jsem si na notino.cz několik produktů z přírodní kosmetiky a tady jsou ty, které jsem si oblíbila.

Ryor denní krém s kyselinou hyaluronovou a argenovým olejem
Lehký krém s nádhernou vůní, který jsem si zamilovala. 

úterý 5. března 2019

Hana

Výsledek obrázku pro alena mornštajnová hana

Hana
Alena Mornštajnová
Vydáno v ČR: 2017

Kniha začíná v roce 1954 vyprávěním o dívce jménem Mira. I přes zákaz rodičů se vypraví s kamarády na zamrzlou řeku a spadne do ledové vody. Jako trest nedostane zákusek z místní cukrárny, který koupila její maminka pro celou rodinu na oslavu svých narozenin. Následná tragédie způsobí, že Mira zůstane v péči tety Hany - podivná, nemluvná žena věčně oblečená v černých plandavých svetrech, v jehož kapsách schovává kousky chleba. Hana se k Miře chová tak jako k celému světu - chladně, netečně, jako by neexistovala. Mira se postupně dostává Haně pod kůži a odhaluje hluboké rány, které na ní napáchala 2. světová válka.

neděle 24. února 2019

8 tipů na přípravu k maturitě


Už jsou to téměř 2 roky, co jsem odmaturovala, kdo by to byl řekl? Mám svoji maturitu, a stejně tak přípravu na ní, stále v živé paměti. Maturita bývá zpravidla první velkou zkouškou mladého člověka - na rozdíl například zkoušek v autoškole je ale na vás vyvíjen mnohem větší tlak - očekávání rodiny, učitelů a kamarádů jsou vysoká. Když ji nesložíte na poprvé, hrozí to, že vás nevezmou na vaši vysněnou vysokou školu nebo do práce. Čekat na další 3 nebo 4 měsíce na další pokus se zkrátka omezující. Tady jsou moje tipy na základě mých zkušeností, které vám, doufám, pomohou. Pokud máte vlastní fígle, nezapomeňte se o ně podělit v komentářích 😉

1. výběr předmětů
Važte si toho, že si stále můžete vybrat předměty, ze kterých budete maturovat. Předměty si vybíráte zhruba začátkem prosince, kdy odevzdáváte přihlášku k maturitě. Český jazyk je povinný pro všechny. Potom si vybíráte mezi cizím jazykem a matematikou. U nás na gymplu si polovina lidí vybrala matematiku a polovina angličtinu (případně si můžete vybrat i jiný cizí jazyk, který se u vás učí), přičemž angličtinu by určitě zvládli i ti, co si vybrali matematiku. Matematiku pravidelně neudělá větší procento lidí. Pokud si tedy nejste jistí, angličtina je bezpečnější. Přišlo mi, že hodnocení je docela mírné. Potom následují předměty ze školní části maturity, které se u vás učí (záleží na oboru), takže vám nemůžu konkrétně poradit, co si vybrat. Ale pokud vybíráte předměty, vyberte si takový, který vám nejvíce jde a nebo cestu nejmenšího odporu. Nedávejte si žádné "výzvy". V takové situaci to nestojí za to. V každém případě si ale zjistěte, jaké jsou požadavky, abyste pak nebyli překvapeni, co vše se musíte naučit.

2. výběr povinné literatury
K ústní části maturity z češtiny si vybíráte 20 knih podle určitého klíče (několik knih z tohoto období, z jiného tolik, maximálně tolik knih od 1 autora apod.) ze seznamu, který vám zadala škola. Nedoporučuju vybírat si ty nejtenčí knihy, protože nemusí být vždy lehce stravitelné. Vybírejte si raději takové, kde vám přijde zajímavé téma (alespoň trošičku), aby to čtení nebylo úplné utrpení. Moje tipy na povinnou četbu si můžete přečíst zde.

sobota 16. února 2019

Příběh nového jména

Výsledek obrázku pro elena ferrante příběh nového jména

Příběh nového jména
Elena Ferrante
vyšlo v ČR: 2017

Příběh nového jména na 2. díl tetralogie Geniální přítelkyně a přímo navazuje na 1. díl. Elena a Lila jsou stále přítelkyně. Jejich vztah je ovšem jako na houpačce. Už nejsou malé holčičky, ale dospívají (tento díl se věnuje létům mezi 15. a 24. rokem) a s tím přichází i nová dobrodružství. Většina příběhu se odehrává ve staré známé čtvrti Neapole, ale taky na ostrově Ischia. Elena a Lila jsou tak odlišné, je tu ale něco, co je pořád táhne k sobě.

Stejně jako u 1. dílu - jde o vyprávění. Jako by vám někdo vyprávěl svůj životní příběh. Některým částem je věnována mnohem větší pozornost, například prázdniny na Ischii, zatímco jiné části jenom "prolítneme", čili několik let Elenina života na pár stránkách. Ale chápu, že první část je důležitější, protože ovlivnila druhou a zase nemůže mít kniha 1000 stran (už tak je to lehce přes 400 stran). Ale i přes dlouhé pasáže se dobře čte, protože autorka je skvělá vypravěčka. Napadlo mně, že možná není náhoda, že jméno autorky a jméno vypravěčky je stejné. Docela se mi líbí i to, že kniha není standardně rozdělena do kapitol, ale je rozdělena na části oddělené číslem a ty části mají někdy třeba jen 1 a půl strany. Dodává mi to pocit, že je příběh celistvý. Někomu to může připadat zvláštní, ale mně to vyhovuje.