Vyhnání Gerty Schnirch

Výsledek obrázku pro vyhnání gerty schnirch

Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
vydáno: 2009


Gerta Schnirch žila za 2. světové války v Brně v česko-německé rodině. Její matka Barbora byla Češka a otec Friedrich zase Němec. Měla staršího bratra Friedricha, který byl "otcův" a Gerta byla "matčina". Když bratr odešel na frontu a matka zemřela, zůstala sama s otcem, který byl hrdý na svůj původ a nacista. Z noci na 31. května 1945 byla spolu se svoji několikaměsíční dcerkou Barborou odsunuta z Brna směrem na Vídeň. Tzv. pochod smrti skončil v Pohořelicích, kde spoustu lidí zemřelo na epidemii tyfu. Potom byli přeživší rozděleni jako levná pracovní síla - bez majetku, bez budoucnosti, s cejchem nenáviděného Němce. Několik žen se svými dětmi zůstaly v obci Perná, kde pracovaly na polích, dokud nenastala příležitost utéct nebo až do konce transportů. Gerta se po několika letech vrací i s dcerou do Brna, kde se snaží zařadit do normálního života, ale pořád má nálepku občana druhé kategorie.

Románů o 2. světové válce bylo napsáno mnoho a mnoho. Kolik ale znáte knih o odsunu Němců? Já moc ne. Až do této knihy jsem ani žádnou nečetla. Nebudu zabíhat moc do detailů, ale všichni víme, jak to s Čechy za dob protektorátu a jaké byly vztahy mezi Čechy a Němci, pochopitelně. Němci na území Čech žili prakticky odjakživa a do nástupu Hitlera to nikomu nepřišlo divné nebo špatné. Pak nastala Mnichovská dohoda a pohraničí, kde žilo mnoho Němců připadlo Německu a vznikl Protektorát Čechy a Morava. Situace se ale nevyřešila na 100% . Město Brno patřilo do Protektorátu, ačkoliv zde Němci žili stále jako před válkou. Po skončení války se musela situace nějak vyřešit. Musíme si uvědomit, že Češi nebyli jen oběti, ale sami mají kvůli odsunu nevinných Němců na rukou krev. Dlouho se o tomto tématu nemluvilo, až po pádu železné opony, to ovšem neznamená, že neexistoval. A to je hlavním tématem knihy. Každý Němec nebyl nacista a každý Čech nebyl oběť. V pozadí příběhu běží dějiny jako je únorový převrat, okupace 1968 a sametová revoluce. Což je něco, co se v poslední době připomíná čím dál tím více a je to dobře. 

Těžko se dalo nějak vžít do postav, když jsem nic podobného nikdy nezažila. Válka je jedna věc, ale ty následky. Jestli byla Gerta silná osobnost nebo ne, o tom bychom mohli diskutovat. Sem tam se objeví kapitola z pohledu někoho jiného, například z pohledu dcery Barbory nebo Gertin přítelkyň, které poznala v Perné. Nejzajímavější (vryla se mi nejvíce do paměti) bylo právě těch několik kapitol z pohledu Barbory, která vnímala svoji matku zkrátka jinak než ona sama sebe, což je normální, ale většinou to v knihách bývá jen z 1 pohledu, tudíž trochu jednostranné. 

Trochu trvalo, než jsem si zvykla na styl psaní, který mi nepřišel úplně obvyklý, ale nebyl to žádný velký problém. Trochu mně rozčilovala nepoužívání uvozovek v přímé řeči, jenom na začátku věty byla pomlčka, ale pak jsem se ztrácela v tom, kde končí. Další věc, která mně malinko štvala, byla zbytečně natahovaná kapitola, kdy byla Gerta v Perné. Nepřišlo mi to až tak zajímavé a všechno nebylo úplně tak podstatné. V porovnání s 1. částí, kdy byla Gerta ještě v Brně a s částí potom, kdy se vrátila, byla nejméně záživná. 

Jaký mám z knihy pocit? Deprese. Zoufalství. Beznaděj v čisté podobě. Hlavně poslední strana mi opravdu vyrazila dech, protože řekla něco, co jsem vůbec nečekala. Není to žádný dramatický konec, spíše filozofický, který ve mně zůstane ještě velmi dlouho. 

4,5/5

Komentáře

  1. A jéje, zahajování přímé řeči pomlčkami, s tím jsem se už setkala v Jak básníci- a myslím že i v Mementu, a vždycky to bylo dost zmatené. Ale jinak mě to docela zaujalo. Sama jsem sudeťačka ("nová" hranice byla u nás) a tohle je zajímavé téma.

    OdpovědětVymazat
  2. Knížku jsem četla taky, jako povinnou četbu k maturitě. A moc mě bavila :). Stejně tak doporučuju třeba Němce od Jakuby Katalpy :).

    www.maly-kousek-nebe.blog.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to ti závidím, že jste měli takovou knížku k četbě k maturitě. Takové by tam měli spíš být, než Babička a podobné, to už není tak aktuální, ale nic proti Boženě Němcové... U nás nebylo nic vydané po roce 1990 :D

      Vymazat
  3. Knihu neznám a souhlasím, že na takové téma je opravdu málo knih a já se jdu po ni mrknout, vypadá skvěle :-).

    Moc pěkně napsaná recenze, mě to od Tebe prostě baví!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář! :)

Populární příspěvky z tohoto blogu

TOP české knižní obálky

Kocour jménem Merlin

Seriál Černobyl