První týden na VŠ

Skoro 14 dní jsem se neozvala, i když jsem před 2 měsíci slibovala, jak se budu věnovat blogu... Znáte mě, že?

S gymplem jsem sekla už v polovině května. Zamáváme a sbohem navždy. Pak byly přijímačky a tak - nedostala jsem se na 1. školu, kam jsem chtěla, na 2. i na 3. jsem se dostala a pak pokračovaly prázdniny... až do října. Téměř 5 měsíců prázdnin. Připadalo mi to tak neuvěřitelné... a když dospěly ke svému konci, připadalo mi to ještě více neuvěřitelné. Jelikož je na pedagogické fakultě spoustu oborů v kombinovaném studiu, obsadili tito studenti 1. týden naší výuky, což znamená, že semestr začal 2. října, ale do školy jsme poprvé šli až 9. října. 

A v pondělí krásně od 7:15. A jelikož nebydlím na koleji, ale dojíždím (i když ne z domova, to by bylo dost daleko), vstávala jsem už v 5. Což je pro mně dost nezvyk, protože na gympl jsem to mělo z domova 10 minut. Naštěstí mě takhle brzo hodí do Prahy známí, co pracuje na letišti a do školy dojedu autobusem a metrem. Samozřejmě jsem vylezla tím nejblbějším východem až někde na Václavským náměstí a k fakultě jsem si musela dojít pěšky (ještě že jsem měla čas).

Pedagogická fakulta není v zásadě humanitní (i když je na humanitních předmětech mnohem více lidí), ale počítat teda neumějí. Nabrali na náš obor asi o 30 nebo 40 lidí více než předchozí rok. Což by nebylo nic špatného, kdyby se fyzicky někam vešli, jak jsem zjistila na 1. semináři. Asi víte, ale pro ty, kdo s tím nemají zkušenosti - na vejšce jsou přednášky, které jsou nepovinné a chodí tam celý váš obor. Pak jsou semináře, které jsou povinné, je na nich menší množství studentů a tím pádem by se měly věci probírat více do podrobna. Pod termínem "menší množství studentů" bych si představovala počet okolo 20, určitě ne 65. Každopádně nejlepší na tom bylo, že si neměli kam sednout. V místnost bylo 50 židlí a ti, co přišli pozdě, postávali u dveří. Takže se profesor rozhodl, že seminář nebude povinný, protože nemůže nutit dospělé lidi, aby přišli někam, kde nemají ani židli na sezení, což považuji za více než rozumné.

Úterý bylo ale ještě lepší. První autobus mi ujel. Nevadí, jel další a čas jsem ještě měla. Kdyby neměl 22 minut zpoždění kvůli opravě na silnici. Takže jsem přišla o 15 minut později, ale nebyla jsem sama, jeden kluk taky přijel pozdě (a to jsme ještě hledali třídu, která je v úzký chodbě na mřížemi jak ve vězení). Opět to byl seminář, tentokrát pouze o 27 lidech, ale i tak tam bylo málo místo. Naštěstí na mně zbyla židle, bohužel ne u stolu, takže jsem měla sešit na klíně. Po delším přemýšlení jsem došla k závěru, že jakákoliv základka na vesnici je lépe vybavená než pedagogická fakulta Univerzity Karlovy - aspoň mají kde sedět. Seminář skončil v půl 11 a já měla do půl 3 pauzu. Úplně nádherně to vyšlo, moc jsem z toho nadšená. Tak jsem posedávala na chodbě, šla jsem na jídlo, projit se, četla si... Ale přišlo mi divné, že jsem tam neviděla nikoho známého. Píšu tedy nové kámošce, jestli jde na Ekonomii. A ona odepíše Je zrušená, nekoukala jsi na e-mail??... Výborně, takže jsem čekala 4 hodiny úplně na nic... Opravdu vypečený den.

Středu mám naštěstí volnou, za což jsem opravdu ráda, alespoň to není tak náročné.

Ve čtvrtek byla velmi zajímavá hodina volitelné angličtiny. Chodí to tak, že musíte mít určitý počet kreditů a abyste na ten počet dosáhli, musíte mít jakýkoliv volitelný předmět, třeba i z jiné fakulty. Jelikož jsem chtěla všechno (pokud možno) na 1 fakultě, vybrala jsem si angličtinu, kam se hlásilo přes 200 lidí (na 54 míst rozdělených do 3 skupin haha) - všichni se tam tak cpali a na hodinu nás přišlo 8. Takže to vypadá na skoro soukromé hodiny s rodilou mluvčí a ještě za to budou kredity, hm? Dala nám test, aby si otestovala, v čem chybujeme. Na to, že kurz má být na úrovní státní maturity (kterou jsem měla za 1 a přišla mi jednoduchá), test byl fakt těžký a měla jsem tak 45% chybovost (ze 116 otázek na gramatiku). Vyučující je naštěstí milá a v pohodě, takže to bude fajn.

V pátek jsem měla jenom 1 přednášku, která ale trvala 4 hodiny (od půl 9 do 12 s tím, že půl hodiny vyučující hledal mikrofon), takže jsem poté byla dost vyčerpaná, ale byla jsem ráda, že můžu jít na oběd a zmizet. Domů jsem tento víkend nejela, ale jsem v rodinném prostředí - nejsem úplně sama. Škola je obrovská a zamotaná jako bludiště, bambilión lidí ve škole i venku (centrum Prahy, tak co chcete) - je to pro mně náročné v tom smyslu, že nejsem zvyklá. A než si zvyknu, nastane zkouškový a bude to ještě horší než teď. 

Moje představa o tom, že vysoká škola funguje jako systém mnohem lépe než gympl v našem zapadákově, se rozplynula během 1. dne. Co přijde příště nevím, ale určitě podám další hlášení :D