Dívka ve vlaku


Dívka ve vlaku
P. Hawkins
vyšlo v ČR: 2015

oficiální anotace:

Rachel dojíždí ranním vlakem do Londýna. Den co den si prohlíží útulné předměstské domky, a když vlak na chvíli zastaví u návěstidla, naskýtá se jí pravidelně letmý pohled do soukromí mladého páru. Postupem času Rachel začíná mít pocit, že ty dva lidi zná. Představuje si, že je zná. Dá jim dokonce jména: Jason a Jess.

Jednoho dne však zahlédne něco, co ji šokuje. Stačí pouhá minuta, než se dá vlak zase do pohybu, a náhle je všechno jinak… Krátce nato se Rachel dozví, že se "její" Jess pohřešuje, a proto se rozhodne obrátit na policii. Není si jistá, zda tím nenadělá více škody než užitku, zatímco se stále více zaplétá do příběhu, který není její, ale jenž nakonec obrátí naruby život úplně všem…



Rachel se rozvedla už před pár lety s Tomem. Od té doby pije více než obvykle. Dokonce ji kvůli tomu vyrazili z práce. Ale to neřekne své kamarádce a spolubydlící Cathy, která snáší její každodenní kocoviny a noční návraty. Každé ráno odjíždí svým obvyklým vlakem do práce. Z vlaku pozoruje na první pohled idální pár. Dá jim jména Jess a Jason. Jenže pak se Jess, vlastním jménem Megan, ztratí. A Rachel má pocit, že s tím musí něco dělat.

Výsledek obrázku pro the girl on the train



Další kniha, která láká titul bestseller. Příběh je skvělý, ale narozdíl od jiných titulů se stejnou zlatou nálepkou, je poněkud slabší.

Kniha je dobrá. Má všechno, co má thriller mít. Zvláštní postavy, každá se svou osobností, zamotané vztahy a na první pohled nerozluštitelnou záhadu. Nemůžu říct, že by Dívka ve vlaku nebyla napínavá. Byla, to ano, jenže ke konci už to bylo takové... říkala jsem si, kdy přijde tak neočekávaný zvrat. Nakonec něco takového přišlo, ale upřímně jsem čekala něco malinko jiného a zpětně mi to přijde dost primitivní.

Přečtěte si Dívku ve vlaku, protože je to opravdu pěkná kniha, ale označení Kniha roku 2015 opravdu nechápu.

3,5/5

Komentáře

Okomentovat

Děkuji za komentář! :)

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kocour jménem Merlin

Obrázek
Jsou to tři týdny, kdy naši rodinnou domácnost obrátil vzhůru nohama nový člen. Je to kocour jménem Merlin. Je mu 3 a půl roku (je už tedy dospělý), rasa modrá britská. A jak se k nám tak narychlo dostal?    Jedna známá z našeho města, starší paní, měla rakovinu v pokročilém stádiu a nevypadalo to  s ní moc dobře. Jelikož je její neteř kolegyně mého táty, kontaktovala ho, jestli nechceme kocoura. Jinak by šel do útulku. Paní totiž bydlela se svým manželem, kterému je přes 80 let a má Alzheimera, v 1+1 ještě s dalším kocourem a se psem.  Vůbec jsem nevěděla, že se něco chystá, jelikož jsem zrovna jela na školní exkurzi, která trvala 5 dní. Druhý den mi mamka psala, že má pro mně překvapení a poslala mi pár fotek. Chudáček byl vyděšený, krčil se pod konferenčním stolkem a ve vaně. Když jsem ale přijela domů, byl už přátelský. Dokonce i ke mně se hned přihnal, očuchal mě a nechal se pohladit. Nikdy jsme doma nechovali kočku, tudíž se pořád ješ...
Další informace

TOP české knižní obálky

Obrázek
Dostala jsem nápad na článek, ve kterém bych vám mohla představit svoje oblíbené obálky různých knih. Vybírala jsem z knih, které jsem přečetla, abych mohla porovnat, nakolik pasuje k ději, jestli odpovídá žánru a tématu, jestli je alespoň v něčem originální a zajímavá. Všichni známe přísloví ,,Nesuď knihu podle obalu". V tomto případě posuzuju jenom obal a můj názor na knihu si můžete přečíst v případné recenzi tady na blogu. První tu mám dvě knihy primárně z období 2. světové války, Vyhnání Gerty Schnirch od Kateřina Tučkové a Zlodějku knih od Marcuse Zusaka. Obě se mi líbí v tom duchu, že se věnují vážnému tématu, tudíž nečekáme záplavu barev, spíše pochmurné, méně výrazné barvy.  U zlodějky knih se mi líbí zvlášť pozadí, které vytváří dojem, že jde o starý a vzácný výtisk, přitom je to relativně nová kniha.
Další informace

Moje čtecí návyky

Obrázek
U Syki z blogu Knižní doupě jsem objevila poměrně starý tag na téma "moje čtecí návyky". Každý knihomol se liší - co dělá jeden, to druhý nemůže ani vystát. Jestli se v něčem shodneme nebo ne mi můžete napsat do komentářů. 1. Máš doma určité místo na čtení? Mám, nejraději si čtu na posteli, ovšem ne v leže - většinou mně začnou bolet ruce nebo za krkem - ale u kraje postele, kde je opřu o zeď a z části se opírám o komodu. Obložím se polštáři a můžu začít. 2. Záložka nebo kousek papíru, který se válí poblíž? Jsem ráda, kdy má knížka vlastní záložku (nejlepší je kousek provázku, který se vám neztratí) nebo reklamní záložka z knihkupectví bohatě postačí. Bohužel se mi často ztrácí nebo je někam založím a už je nenajdu, potom postačí papírek nebo vizitka do kadeřnictví. 3. Můžeš prostě jen tak přestat číst nebo dočíst kapitolu? Většinou mně něco nebo někdo vyruší, ale sama raději dočtu kapitolu nebo nějakou část. Když jsem vytržena ze čtení, musím se pak o ...
Další informace