Svět myšlenek

Jsou to tři týdny, kdy naši rodinnou domácnost obrátil vzhůru nohama nový člen. Je to kocour jménem Merlin. Je mu 3 a půl roku (je už tedy dospělý), rasa modrá britská. A jak se k nám tak narychlo dostal?    Jedna známá z našeho města, starší paní, měla rakovinu v pokročilém stádiu a nevypadalo to  s ní moc dobře. Jelikož je její neteř kolegyně mého táty, kontaktovala ho, jestli nechceme kocoura. Jinak by šel do útulku. Paní totiž bydlela se svým manželem, kterému je přes 80 let a má Alzheimera, v 1+1 ještě s dalším kocourem a se psem.  Vůbec jsem nevěděla, že se něco chystá, jelikož jsem zrovna jela na školní exkurzi, která trvala 5 dní. Druhý den mi mamka psala, že má pro mně překvapení a poslala mi pár fotek. Chudáček byl vyděšený, krčil se pod konferenčním stolkem a ve vaně. Když jsem ale přijela domů, byl už přátelský. Dokonce i ke mně se hned přihnal, očuchal mě a nechal se pohladit. Nikdy jsme doma nechovali kočku, tudíž se pořád ještě učíme. Merlin vy

Tiché roky - Alena Mornštajnová, vyšlo v ČR: 2019, počet stran: 295 Bohdana je tichá, uzavřená dívka, která žije pouze s mrzoutským otcem a nevlastní matkou Bělou. O svých příbuzných vůbec nic neví, ale jako zvídavou dospívající dívku ji napadne, že by se o nich ráda něco dozvěděla. Rozešle tedy pár dopisů příbuzným, ale moc se toho nedozví. Na stopu ji zavede až její babička, která ji v posledních minutách svého života osloví "Blanko". Co její na první pohled obyčejná rodina může skrývat za tajemství? Ve druhé vypravěčské linii se dozvídáme o příběhu Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který skutečně věří v budování socialistického státu. Své manželce a dceři chce připravit skvělou budoucnost a kariéru, ale nikdy není nic takového, jak by si představoval. Příběh, který jsem představila, se může těm z vás, kteří knihu nečetli, zdát docela zmatený, podivný a a jak spolu souvisí příběh Blanky a Svatopluka... Ale věřte mi, to se dozvíte už na prvních stránkách, ale ne

Černobyl je americkou-britský seriál podle skutečné události. Každý z nás má patrně povědomí o katastrofě v jaderné elektrárně Černobyl. Ale málokdo ví, jak tyto události skutečně vteřinu po vteřině probíhaly. Seriály podle skutečné události jsou bezesporu ty, které s emocemi diváka nejvíce zajímají. Samozřejmě je tady pár postav nebo detailů, které si autoři do seriály dodaly, aby byl víc zajímavý nebo srozumitelný (např. fiktivní postava profesorky Komjukové, která představuje sovětskou vědeckou obec). Z počátku (v 1. díle) budete mít možná trochu zmatek v postavách a událostech, ale pravda nakonec vyjde najevo.

Dostala jsem nápad na článek, ve kterém bych vám mohla představit svoje oblíbené obálky různých knih. Vybírala jsem z knih, které jsem přečetla, abych mohla porovnat, nakolik pasuje k ději, jestli odpovídá žánru a tématu, jestli je alespoň v něčem originální a zajímavá. Všichni známe přísloví ,,Nesuď knihu podle obalu". V tomto případě posuzuju jenom obal a můj názor na knihu si můžete přečíst v případné recenzi tady na blogu. První tu mám dvě knihy primárně z období 2. světové války, Vyhnání Gerty Schnirch od Kateřina Tučkové a Zlodějku knih od Marcuse Zusaka. Obě se mi líbí v tom duchu, že se věnují vážnému tématu, tudíž nečekáme záplavu barev, spíše pochmurné, méně výrazné barvy.  U zlodějky knih se mi líbí zvlášť pozadí, které vytváří dojem, že jde o starý a vzácný výtisk, přitom je to relativně nová kniha.

Po dlouhé době (skoro roce!) píšu článek o moji oblíbené kosmetice za posledních několik měsíců - jak pečující, tak dekorativní. Nejsem zrovna kosmetický maniak, ale ráda se čas od času projdu drogerií (nebo lépe řečeno e-shopem) a pořídím si něco nového Maybelline Lash Sensational Jedna z oblíbených řasenek, která se stala i moji oblíbenou. Maybelline má celý zástup vynikajících řasenek a Lash Sensational řadím mezi top. Stejně jako jiné řasenky se chová dokonce ještě lépe, když trochu vyschne (nenanáší potom zbytečně moc materiálu). Řasy hezky zahustí a hlavně je oddělí od sebe - nemám ráda takové ty pavoučí nožičky, 4 řasy na očním víčku a pak vypadám jako vypelichaný pes. Za mně plný počet bodů 10/10

Trny v čase - Jan Tomeš vyšlo v ČR: 2019, počet stran: 238 Dvacetiletá Karolína pochází z Českého Krumlova a studuje v Praze na Karlově univerzitě jednooborovou filosofii. Žije pouze s otcem, její matka údajně zemřela, když byla ještě hodně malá a neví o ní skoro nic. Pojala ale podezření, že s její matkou jsou nějak spojené zvláštní sny, které se jí opakovaně zdají. V kavárně se jí uprostřed psaní seminární práce rozbije počítač, ale jako na zavolanou se tu objeví Tomáš, který ji nabídne, že jí počítač opraví. Vypadají jako nepravděpodobná dvojka. Přemýšlivá Karolína a Tomáš, na první pohled 'floutek', který nedokončil studium na lékařské fakultě. Sbližují se a Tomáš pomáhá Karolíně odhalit tajemství o jejích snech i rodině. Kniha mně zaujala jak tématem, tak obálkou. Trochu jsem se obávala té části se sny. Ale autor se s tím vypořádal dobře. (Občas mám pocit, že když spisovatel tápe, hodí tam sen a najednou se to samo vyřeší - příběh tak může dál pokračovat. Ne vž

U Syki z blogu Knižní doupě jsem objevila poměrně starý tag na téma "moje čtecí návyky". Každý knihomol se liší - co dělá jeden, to druhý nemůže ani vystát. Jestli se v něčem shodneme nebo ne mi můžete napsat do komentářů. 1. Máš doma určité místo na čtení? Mám, nejraději si čtu na posteli, ovšem ne v leže - většinou mně začnou bolet ruce nebo za krkem - ale u kraje postele, kde je opřu o zeď a z části se opírám o komodu. Obložím se polštáři a můžu začít. 2. Záložka nebo kousek papíru, který se válí poblíž? Jsem ráda, kdy má knížka vlastní záložku (nejlepší je kousek provázku, který se vám neztratí) nebo reklamní záložka z knihkupectví bohatě postačí. Bohužel se mi často ztrácí nebo je někam založím a už je nenajdu, potom postačí papírek nebo vizitka do kadeřnictví. 3. Můžeš prostě jen tak přestat číst nebo dočíst kapitolu? Většinou mně něco nebo někdo vyruší, ale sama raději dočtu kapitolu nebo nějakou část. Když jsem vytržena ze čtení, musím se pak o