Cesta do Berlína

 Je to taková každoroční akce třeťáků - jednodenní exkurze do Berlína. Jako severočeši nemáme do Německa vůbec daleko a Berlín je od nás vzdálený "jen" 250 kilometrů (zhruba). I tak trvá cesta autobusem kolem 4 hodin. Sraz byl před gymplem ve 4:50 (ráno, přátelé) a odjezd v 5:00 (+/- nějaké minuty)

Jeli jsme 3 třídy, ale stačil nám 1 autobus, protože v paralelkách je docela málo lidí. Jednu chvíli byl autobus úplně zticha, protože všichni to zalomili :D Díkybohu jsem se taky trochu prospala a cesta alespoň rychleji utekla. Hned po příjezdu jsme šli do budovy Říšského sněmu. Vlastně tam není nic moc k vidění, je to jen takový obrovský úřad s nepříjemnou ochranou. Ale šli jsme do kupole, kde byl dost dobrý výhled na město :)

Potom už přišla ta pohodovější část dne. Projít město v 50 lidech s tím, že se pořád někam přesouváte jako stádo a čekáte na ty poslední, je dost náročné, proto jsme se rozdělili do skupinek po 6 (už dříve), vytvořili jsme si trasu po památkách a šli bez učitelů. Pokud jste chytří jako my, zvolíte si tu nejkratší cestu (a máte pak 3 hodiny volno :D). Aby učitelé měli důkaz, že jsme skutečně všude byli, museli jsme se tam i vyfotit. A jelikož měla kámoška selfie tyč, fotili jsme se na každých dvou metrech (popravdě, po nějaké půl hodině už to začínalo být otravné).

Na první fotce je památník věnovaný židovským obětem holokaustu. Je sice volně přístupný a nehlídaný, ale stejně mi přijde blbý, když si tam někdo sedne a začne svačit, děti si tu hrají na honěnou a podobně... Snažili jsme se tam vyfotit nějakou vážnou fotku (byl to jeden z našich úkolů), což byl trochu problém, protože tam pořád někdo překážel.

Co k památkám říct? Asi nic moc. Nedokážu je už ani pořádně pojmenovat, pamatuju si jen tu svoji :D Historické centrum tu ovšem není taková jako třeba v Praze. Máme tu pár památek, které si v 50. letech Němci znovu postavili, ale zbytek jsou nové paneláky a moderní budovy. A paneláky nejsou zrovna krásné, vypadají jako něco, co před 40 lety postavili komunisté. A v některých částech určitě ano. Navíc se všude neustále staví. Asfalt smrdí celou ulicí a chodníky jsou zúžené na minimum, což je, vzhledem k počtu turistů, dost nepříjemné.

Na jednom náměstí pouštěli pouliční umělci bubliny... No a zátiší z Toitoiek, to už je klasika :D

Když jsme všechno obešli, měli jsme ještě dost času, takže jsme si sedli do cukrárny nedaleko Alexanderplatz, kde jsme měli sraz. Cena nebyla úplně nejnižší, ale stálo to za to :)

Ze všech velkých měst, která jsem navštívila, na mně Berlín zapůsobil nejméně. Všude samé staveniště a sem tam působil i celkem smutně. Ale všimla jsem si takových zajímavých šestimístných kol, kde všichni seděli dokola a při jízdě se ještě trochu otáčelo, což musela být dost creepy, hlavně tedy pro toho, kdo neseděl ve směru jízdy :D Kola jsou skutečně všude. V Praze by jste se na kole zabili, ale tady mají i vlastní odbočovací pruhy. Samozřejmě jezdí i na chodnících, kde se proplétají mezi davem.